„Jsem spokojen, že jsem doplul a že loď vydržela, což se řadě dalších závodníků nepovedlo. Jsem spokojen i s rychlostí lodi, protože se znovu potvrdilo, že patří k těm nejrychlejším. Ale zároveň jsem trochu zklamán, protože vím, že jsem mohl dojet podstatně lépe, a věřím, že budu mít šanci to napravit,“ zhodnotil Milan Koláček svoji premiérovou účast v legendárním sólo závodě nejmenších jachet třídy Classe Mini o délce do 6,5 metru.

Milan závodil s daleko zkušenějšími jachtaři, kteří Transat 6.50 absolvovali již poněkolikáté. I mnozí z nich se však letos dostali do problémů, protože nestálé počasí a větrná loterie nad Atlantikem připravily skipperům hodně horkých chvilek. Už první etapu z francouzského La Rochelle na Madeiru provázelo nejprve vyčerpávající bezvětří a pak bouřky, takže se jachtaři museli obejít skoro beze spánku a v cíli hovořili o naprosto brutálním závodě. Milan zvolil kurz, který se nakonec ukázal jako nevýhodný, a navíc přišel o kosatku, která v nepřetržitém dešti nešla opravit. Chuť si spravil až v úvodu druhé etapy, kdy mu perfektně vyšla meteo příprava a dostal se na třetí místo. Problémy však přišly na jih od Kapverdských ostrovů s nočními bouřemi, kdy nárazový vítr dosahoval rychlosti až 80 km/hod a kolem lodě šlehaly blesky. V rovníkových tišinách nabral na nejlepší ztrátu, kterou se mu ani přes rekordně zvládnuté úseky v závěru plavby už nepodařilo dotáhnout.

O nebezpečnosti druhé etapy svědčí vysoký počet ztrát dalších jachtařů – několik během plavby zlomilo stěžeň a dva potopili celou loď. „Ukázalo se, že moje loď Gaben – Follow Me je perfektně připravená. Dokázala držet tempo s profesionálními loděmi a na rozdíl od jiných jsem neměl problém ani s kormidlem, ani s nedostatkem energie nebo fungováním elektroniky,“ pochválil Milan svou loď, kterou si vlastnoručně vyrobil z nejmodernějších materiálů. Ale neskrýval ani psychické obtíže, kterým musel během osamocených tří týdnů čelit, jako nervozitu a halucinace. Ty pramenily především z nedostatku spánku, který sólové plavby provází prakticky vždy a při měnících se povětrnostních podmínkách jde až na hranu lidských možností. Milan spával většinou v kokpitu, v krátkých úsecích deseti nebo maximálně dvaceti minut a s nastavenými alarmy. Spíš než o spánek šlo jen o podřimování, ale ani toho si neužil víc než čtyři nebo pět hodin denně.

Návštěvníci výstavy boat Brno se mohli na vlastní uši přesvědčit, že ani mimořádná náročnost letošního ročníku Milana Koláčka neodradila od plánů na účast v příštím závodě Transat 6.50 v roce 2013. „Získal jsem zkušenosti a podruhé to bude už úplně jiný závod,“ věří si český jachtař. Do příště chce zlepšit řadu věcí, především lépe porozumět lodi a její elektronice a zdokonalit svou francouzštinu tak, aby se během závodu mohl domlouvat s ostatními skippery a získávat od nich důležité informace. Zároveň chce pokračovat v tréninku s tím nejlepším profesionálním trenérem a vylepšovat vybavení lodi včetně nového lehčího stěžně, který mu umožní dosahovat ještě vyšších rychlostí. Milan Koláček zároveň prozradil, že svou loď plánuje ukázat domácím fanouškům. Jedinečný závodní speciál Gaben – Follow Me, který byl vystaven na boat Brno 2009, se do České republiky znovu podívá možná už příští podzim.