Vyjádrit své pocity a postrehy úcastníka závodu mistrovství republiky námorních plachetnic v Cerné v Pošumaví se mi nejprve vubec nechtelo. Ale vzhledem k tomu, že jsem v prubehu nekonecných diskusí a "prátelských" rozhovoru provázejících závod zaslechl spoustu rozumných názoru, realistické pohledy i nerealistické bludy, návrhy na kompromisní i "konecná" rešení (mezi nimi skutecné perly), a po více než týdnu jsem nikde žádné kvalifikované hodnocení prubehu závodu nenašel, rozhodl jsem se veci amatérsky ujmout.

• Je více než potešitelné, že v prubehu peti let se pocet sportovních a opravdových závodních regatových lodí zvýšil tak, že dohromady dokážou vytvorit témer dvaceticlennou flotilu.
• Je sympatické, že se rozhodcí a poradatelé závodu s tímto faktem dokázali behem jednoho týdne vyrovnat se ctí a našli odvahu k rozdelení celého startovního pole na turistickou a sportovní cást. Zvýšila se tak atraktivita závodu i pro jeho pomalejší úcastníky. Jen snad meli být duslednejší a obe flotily pustit do závodu zvlášt, s oddeleným startem, aby se nemuselo v cíli tak dlouho cekat.
• Je obdivuhodné, jak dobre zvládl prubeh závodu poradatel, Yacht klub v Cerné, a to i pres ponekud nervózní atmosféru.
• Je nadejné, kolik jachtarsky dobrých a pritom vyrovnaných posádek jsme schopni v našich suchozemských podmínkách vytvorit. Vždyt v "prestižní" kategorii regatovek, která je hlavním ohniskem mého zájmu, melo nadeji na stupne vítezu šest ci sedm posádek (a to i v prípade, že by se neprotestovalo).
• Je, je, …. jé, už me nic nenapadá.

      Protože se ríká, že všechno zlé je k necemu dobré, místo o záporech mistrovského závodu hovorme radeji o problémech, které se tam ukázaly.

• Ponekud prehlédnutým faktem je to, že mistrovský závod vypsaný jen na dva dny je velmi krátkou, a tudíž i neobjektivní souteží. Ctyri závodní dny se mi zdají pro udržení sportovní úrovne odpovídající (v zahranicí zcela bežný stav). Ale nejen proto. Dalším duvodem pro prodloužení závodu je i to, že nás všechny stojí závodení na jachtách spoustu penez, a když už nekam prijedeme, chceme si to užít. Rádi zaplatíme za startovné více, ona se ta tisícovka v porizovací cene lode už ztratí.
• Závody jsou vypsány tak, že pro úcastníky je pripraveno málo cen. Nemyslím tím vecné ceny ci vysoké financní odmeny pro víteze, ale nedostatek poháru a diplomu pramenící z nedostatku vypsaných kategorií. Pokud se pocet spokojených jachtaru, kterí neco vyhráli, se zvýší, a zvýší se tím i jejich zájem závodit a bude nás více ( a o to snad také jde). Rádi si ve forme startovného priplatíme i na poháry. Je samozrejmé, že prestižních cen ci kategorií bude jen nekolik, ale snad se tím alespon trochu otupí (spurná) urputná snaha nejaký pohár získat a druhého za každou cenu dostat ze závodu.
• V okolním svete je nejprestižnejším závodením na sportovních plachetnicích (nám dosažitelné velikosti) závodení v handicapu. Vítezství v absolutním poradí je ceneno více snad jen v jednorázových závodech typu dálkových plaveb, tedy obdoby naší Modré stuhy. Nevím, proc by tomu u nás melo být naopak. Dá se asi s vysokou pravdepodobností tvrdit, že jachtarsky zkušenejší národy nezvolily špatnou cestu, proc se tedy neopicit.
• Ukázala se nevhodnost u nás používaného handicapu. Yardstick je již v Evrope pro sportovní lode dávno prekonanou záležitostí, protože krome jiného nedokáže správne postihnout dynamický rozvoj technického vybavení moderních sportovních lodí, zejména v oblasti vývoje oplachtení a stále castejšího používání moderních uhlíkových materiálu. I tady se primlouvám za prevzetí nejakého již fungujícího modelu (napr. handicap SBR), než vymýšlení težko funkcních originalit.
• Objevily se snahy o vytvorení one-design tríd v kajutových plachetnicích (mluvím zejména o "cafíckách"). Tato cesta mi pripadá principiálne slepá, už z toho duvodu, že bez prímé úcasti silného výrobce je vytvorení slušné flotily naprosto srovnatelných lodí nemyslitelné. Podobné pokusy neuspely napríklad ve Francii, težko se to podarí u nás. Vždyt se stací zamyslet nad kapacitou našeho trhu, a komu by se líbilo trvale závodit v peti ci šesti lodích. Opravdová lodní trída one-design Cafe 24 u nás bude fungovat obtížne už proto, že každá z doposud postavených lodí je jiná. To ale neznamená, že by se pro ne nemela vytvorit žádná lodní trída. Naopak mela. At mezi sebou souperí o pohár pro nejrychlejší "cafe", ale v podstate opet pujde o závodení prímo nesrovnatelných lodí. Primlouvám se za to, aby se "cafíckári" z naší "velké" flotily sportovních plachetnic nevyclenovali, ale závodilo se hlavne v handicapu.
• Ukázalo se, že vetšinu problému, at už v podobe rozdílné technické úrovne lodí ci chyb pri rízení lodí lze úspešne vyrešit protestem. Dokonce cas strávený protestováním výrazne presáhl cas strávený závodením na vode. Proto by se snad melo hovorit spíše o mistrovství v protestování. Je tedy dobre, že bylo více poražených než vítezu. Vetšina z nás, alespon jak doufám, se teší z toho, jak si zajezdí, a ne na to, jak si zaprotestuje. A když už nekdo do vás na bójce strcí, veríte, že to bylo spíše na základe chyby než ze zlého úmyslu. A chybu udelá každý z nás amatéru pomerne snadno. Jinak se na to dívají asi profíci, pokud takoví mezi námi jsou. Váhá-li nekdo, zda patrí do skupiny amatéru ci profíku, doporucuji mu, aby se zúcastnil nekolika velkých regat obdobných sportovních lodí v Evrope. Odpoved najde pomerne snadno. Tolerance a velkorysosti je tam k videní v každém prípade více než letos v srpnu na Lipne, naší nejvetší vodní ploše, kterou každý lepší pálkar dokáže najednou prestrelit basebalovým míckem ( To je nahrávka pro hnidopichy, kterí mi mohou zacít nadávat, že preháním).

- Karel Bednár -